Jan Autengruber a Hana Autengruberová

Poznámky k vystavenému dílu Jana Autengrubera a Hany Autengruberové v KAVCE,duben/květen 2018

Jan Autengruber (1887-1920) byl neobyčejně nadaný a zručný malíř, který se proslavil zejména v Německu a jehož dílo bylo v Čechách opomíjeno už za jeho života. Po studiu na pražské Uměleckoprůmyslové škole, nastoupil Autengruber na Akademii výtvarných umění v Mnichově, kde studoval v konkurenci tehdejších největších talentů Evropy. Dvakrát získal výroční cenu Akademie. Tím vstoupil do povědomí německé veřejnosti a především tehdejší výtvarné kritiky, která na mladého českého malíře nešetřila chválou. Svá díla vystavoval kromě Prahy např. v Mnichově, Berlíně, Drážďanech, Mannheimu, Hannoveru, Kolíně nad Rýnem, Hamburku nebo Frankfurtu. Jeho expresivní obrazy Ukřižování, které maloval mezi léty 1913–1916, se směle mohou měřit s díly slavných německých expresionistů.

V roce 1913 získal Autengruber stipendium nadace Dr. Aloise Klaara, které mu umožňilo vyjet do Itálie. Jeho italská cesta byla dokumentována sériemi skvěle malovaných krajin. 1915 vstoupila Itálie do války a Autengruber se vrací do Mnihchova, kde studuje restaurování, aby nemusel narukovat. Přesto strávil necelý rok aktivní účastí v bojích, ale v už v roce 1917přijíždí do Jindřichova Hradce.V jeho okolí maluje českou krajinu. V roce 1919 zakládá rodinu a žije v Praze. Umírá v roce 1920 ve věku pouhých 33 let na španělskou chřipku.

V Čechách byl ale Autengruber odsunut na periferii moderního umění. Jen málo jedinců se o jeho dílo zajímalo hlouběji. Mezi ně patřil například profesor Jaromír Pečírka.

Zlom v zhodnocení díla Jana Autengrubera přišel až po roce 1989, kdy Jan Jedlička, synovec Autengruberovy ženy, v Pacově nalezl malířovu uloženou pozůstalost a začal ji pořádat a dokumentovat.Obrat nastal s rozhodnutím Pacova založit Autengruberovu galerii. S pomocí města, místního muzea Antonína Sovy a poté restaurátorské školy prof. Karla Strettiho na Akademii výtvarných umění v Praze se podařilo Autengruberovo dílo zrestaurovat a oživit. V roce 2002 proběhla první výstava pozdních Autengruberových kreseb v Národní galerii v Praze. Od té doby se jeho díla objevují v širších přehlídkách českého moderního umění a dostala se i do stálé expozice Národní galerie. Velká retrospektivní výstava proběhla v roce 2009 v Západočeské galerii v Plzni a Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích.

Manželka Jana Autengrubera,Hana Autengruberová-Jedličková (1880–1970), patřila k jedné z prvních generací emancipujících se českých výtvarných umělkyň. Coby absolventka pražské Uměckoprůmyslové školy a posluchačka soukromého malířského učiliště v Mnichově, který byl kolem přelomu 19. a 20. století jedním z významných uměleckých center tehdejší Evropy, se prosadila především jako krajinářka. Její výtvarný zájem ale daleko překračoval hranice krajinářského žánru, projevovala se i jako mimořádnámalířka figur a žánrových motivů. Z pozůstalosti uspořádalo Pacovské muzeum v roce 2016 první retrospektivní výstavu a vydalo katalog.

KnihkupectvíK-A-V-K-A vystavilo drobné formáty obou umělců. Zastoupeny byly kresby, oleje, akvarely. Úvodní slovo pronesl  PhDr. Tomáš Winter Ph.D, ředitel ÚDU v Praze. Výstava proěhla v dubnu a květnu roku 2018.

Doprovodná publikace, jejímž autorem je profesor Vojtěch Lahoda, je založena na kapitolách odrážejících novou instalaci pacovského galerie, ale také na vztahu rodného města k uměleckému odkazu malíře. V roce 2011 Pacov opravil zámek a umístil tam muzeum Antonína Sovy. Tehdy byla otevřena galerie Jana Autengrubera. Po sedmi letech dochází k obměně vystavených prací. Představují nový výběr portrétů, kopií a italských krajin. Poprvé byly vystaveny a knižně reprodukovány také pozdní jihočeské krajiny.

Načítám data