Miloslav Moucha - Cyklus Svatého Jana

Ve druhé polovině 80. let vznikají malby s novými prvky, které Moucha nazval obrazy z cyklu Svatého Jana.  Obrazy mění rozměr, jsou spíše horizontální a do jejich plochy vstupuje symbol kříže ve tvaru řeckého písmene Tau, který se stal jejich určujícím středem. Pravá strana obrazu je vždy klidná, vyplněná statickým obdélníkem jednotné barvy, levá dynamičtější strana komunikuje se svým klidným protějškem ovály, kruhy, nepravidelnými elipsami a výsečemi s ostrými úhly. Dva světy v protikladu a zároveň v dialogu na jedné ploše. Dynamika těchto pláten bývá čas od času umocněna lehce se naklánějícím, jakoby padajícím křížem. Forma obrazů, byť je zcela abstraktní a geometrická má jasný vnitřní zvuk. Kruh či elipsa je zde symbolem psyché (i Platon popisoval psyché jako kouli) vedle toho čtverec či obdélník je symbolem pozemské hmoty těla a reality. Když se zamyslíme, uvědomíme si, že v moderním umění poslední doby, spojení těchto dvou forem buďto chybí nebo je formální a nahodilé. Je možné, že tato absence vyjadřuje duchovní stav člověka 21. století - rozštěpenost a ztrátu kořenů. V tomto světle jsou Mouchovy obrazy z cyklu Svatého Jana nepřetržitou snahou upozornit na tuto rozštěpenost (symbol kříže, který dělí obraz na dvě poloviny nejen vertikálně, ale zároveň jej i horizontálně odděluje od nezobrazeného vyššího bytí) a přinést vědomí opět onu celistvost, tj. propojení  ducha a hmoty. Moucha byl sám při tvorbě tohoto cyklu četbou evangelia Svatého Jana inspirován, ale v pravdě byl spíš mystikem a hermetikem hledajícím jak vyjevit nadpozemský život, který je za vším, než následovníkem křesťanství. Stejně jako hermetické hnutí ve středověku je nutné chápat  cyklus Svatého Jana spíše jako mystiku samotného života a tedy spíš, jako výraz naší dobové kompenzace křesťanství.

Cyklus podle svatého Jana

               Cestou do Santiago de Compostela jsem četl Evangelium sv. Jana. Myslel jsem si dávno předtím a myslím si to dodnes, že toto evangelium má místo v Novém zákoně jako určitý most mezi Starým a Novým zákonem. Evangelium sv. Jana má navíc ještě určitý mystický, esoterický aspekt, který mě zajímal. V tomto cyklu podle sv. Jana jsou elementy, které na levé straně obrazů připomínají prvky ze Španělského cyklu a určitým byť vzdáleným způsobem již předznamenávají cyklus Bereshit. Na pravé straně je klid. Levá a pravá strana je propojena křízem tau – kříž je nakloněn a za ním je zelené prázdno, které je neutrální. Samozřejmě jsem nezačal malovat podle konceptů, ani podle přípravných kreseb, ale instinktivně jsem organizoval plochy obrazů. Obrazy prostě vznikaly. A to asi na základě toho, co jsem tehdy „věděl“ při četbě evangelia svatého Jana. Uvědomil jsem si něco, co jsem „zapomněl“ a objevilo se to časem v obrazech

Načítám data