Spouštíme pro Vás nové webové stránky. Za případné dočasné chyby se předem omlouváme. V případě jakýkoliv problému nás neváhejte kontaktovat. Děkujeme

BALCAR, JIŘÍ

Jiří Balcar (1929-1968) byl významný český grafik, malíř, ilustrátor a typograf. Byl členem několika uměleckých skupin, mimo jiné například SČUG Hollar a Tvůrčí skupiny Máj 57.

Zastoupení ve vsbírkách: Jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, Českého muzea výtvarných umění, GhmP a NG v Praze, Oblastní galerie v Liberci a také v zahraničí v Jacques Baruch Gallery v Chicagu v Illinois nebo v Muzeu Sztuki w Łódzi.

Výběr výstav: Jiří Balcar vystavoval od roku 1953 a od té doby bylo možné jeho dílo pravidelně vídat na výstavách autorských i společných v Čechách i v zahraničí. V šedesátých letech Vystavoval v Západním německu a ve Vídni. V 70. a hlavně v 80. letech mu byly věnovány dvě velké samostatné výstavy v Chicagu, které se pak opakovaly i v letech 90. v Carleton College - Carleto art gallery v Northfield v Minesotě. V roce 2016 Galerie umění v Karlových Varech představila v ucelené retrospektivě Balcarovu tvorbu filmových plakátů. Na společných výstavách vystavoval zejména jako člen různých výtvarných skupin a především jako grafik. V roce 1961 byl například zastoupen na výstavě nejkrásnější knihy roku 1960 v Galerii Všup a v roce 1964 na II. Mezinárodní výstavě filmových plakátů v Karlových Varech. V zahraničí bylo jeho dílo zastoupeno na mnoha výstavách mapujících českou grafiku 20. století. 

Jeho poetika byla v mládí silně formována válečnou generací, názorově ho ovlivnil především existencialismus a neorealismus. Intelektuální vnímání světa a nesouhlas se současným stavem české kultury ho přivádějí v roce 1955 do redakce časopisu Květen, který vytváří první diskusní platformu mladé tvůrčí generace. Balcarova tvorba z let 1956-59 motivicky navazuje na civilismus Skupiny 42 (Chodci, 1957; Město-Fantóm, 1957-8), formálně vychází z expresionismu. V roce 1958 se přiklání k abstrakci, která však neztrácí souvislost s předchozí tematikou (Ulice III, 1957; Preludia I, 1959), dochází k její transformaci na ´tapetu města´. Abstrakci Balcar dále rozvíjí v rozsáhlém grafickém a později i malířském cyklu Dekretů (1959-61), v nichž zhodnocuje osobitým způsobem impulsy lettrismu a strukturální malby. V letech 1962-63 pak vznikají další výrazné skupiny prací, v nichž dochází k redukci obrazových složek (Události, Desky). Stipendijní pobyt v USA (Seminar of Art, Farleigh Dickinson University, Madison, New Jersey, 1964) mu znova aktualizuje problematiku figurace. Tvorba na pomezí nové figurace a existenciálně komplikovaného pop artu pak určuje jeho poslední tvůrčí období (1965-68) až do předčasné tragické smrti. Dominantní je intelektuální ironie a odstup, pohlcovaný však stále silněji tragikou životního pocitu a reflektující novodobé osamění. Vedle rozsáhlého souboru virtuózních černobílých grafik vznikají v tomto období i barevné litografie, kresby a obrazy, v nichž se Balcar potvrzuje i jako sugestivní kolorista (Předsednictvo, 1965; Těžko popsatelná společnost, 1966; Porada, 1968; Údolí, 1968). Soustavně se Balcar věnoval i užité grafice. Jeho moderní civilní koncepce obálky s využitím šablonového písma (A. Camus, Exil a království, 1965, Světová literatura 1964 a 1965) ovlivnily nadlouho českou knižní grafiku. Je rovněž autorem řady filmových plakátů (J. Huston, Bílá velryba, 1960; F. Fellini, Silnice, 1962; Perličky na dně, 1965). 

Načítám data