KOBLIHA, FRANTIŠEK

KOBLIHA, FRANTIŠEK

František Kobliha (1877-1962) byl český malíř, grafik a uměnovědec, představitel druhé generace českého symbolismu, člen skupiny Sursum a Sdružení českých umělců grafiků Hollar a S.V.U. Mánes.


Zastoupení ve sbírkách: Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou, Galerie hlavního města Prahy; Galerie moderního umění v Hradci Králové; Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem; Galerie Středočeského kraje (GASK), Kutná Hora; Galerie umění Karlovy Vary, Galerie výtvarného umění v Chebu; Museum Bochum, Bochum; Národní galerie v Praze; Oblastní galerie v Liberci; Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě; Památník národního písemnictví; Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích

Výběr výstav: František Kobliha vystavoval od roku 1911 jako člen S.V.U. Mánes a od roku 1923 také samostatně. 2018 František Kobliha: Ženy mých snů, Galerie Smečky, Praha; 2013 František Kobliha: Básně noci, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem; 2005 František Kobliha (1877-1962): Výběr z grafického díla ze sbírek Galerie výtvarného umění v Ostravě a Galerie moderního umění v Hradci Králové, Vlašský dvůr, Kutná Hora; 1997 František Kobliha, Oblastní galerie v Liberci; 1990 František Kobliha: Grafika, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, 1984, František Kobliha: Grafika, Moravská galerie v Brně, Brno; 1973 František Kobliha: Výběr z životního díla, Krajská galerie, Hradec Králové, 1970 František Kobliha: 1877 - 1962, Galerie Hollar, Praha; 1943 František Kobliha: Květiny a balady, Pošova galerie, Praha 1; 1923 František Kobliha: Grafické práce, Krasoumná jednota (Dům umělců), Praha

Kobliha studoval na UMPRUM a následně na AVU (1901-1905) u profesora Františka Ženíška. Po dokončení studia začal experimentovat s tiskem, jako grafik je považován za autodidakta. Kobliha vstoupil do povědomí v roce 1910 na brněnské výstavě skupiny Sursum, později se stal jejím předsedou. O rok později ale Sursum opustil a začal se věnovat přispívání svými teoretickými texty a ilustracemi do časopisu Moderní Revue, který mimo jiné publikoval grafiky Odilona Redona, Toulouse-Lautreca nebo třeba Felixe Vallotona. Tito umělci Koblihu inspirovali k práci s jemným dřevorytem. Pracoval s poetickými náměty, které čerpal i z literatury, svým přístupem dovedl symbolismus až téměř k surrealismu a artificionalismu. Později začal být ve své tvorbě konzervativnější, maloval šumavské nebo tatranské krajiny,  studie přírodnin, rostlin a hmyzu nebo pohledy na Prahu. V roce 1923 se stal členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar, kterému od roku 1934 také předsedal. 

Načítám data